|
Pokročilé skórování spánkových dat
Jagošová, Petra ; Novotná, Petra (oponent) ; Ronzhina, Marina (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá pokročilým skórováním spánkových dat, které bylo provedeno pomocí hluboké neuronové sítě. Ke skórování jsou využívána data tepové frekvence a informace o pohybu naměřené pomocí chytrých hodinek Apple Watch. Po vhodném předzpracování sloužila tato data jako vstupní parametry do navržených sítí. Cílem LSTM sítě bylo provést klasifikaci dat buď do dvou skupin na spánek a bdění nebo do tří skupin na bdění, Non-REM a REM. Nejlepších výsledků dosáhla síť provádějící klasifikaci spánek vs. bdění s využitím akcelerometru. Statistické vyhodnocení této nejlepší sítě dosáhlo hodnoty senzitivity 71,06 %, specificity 57,05 %, celkové úspěšnosti (accuracy) 70,01 % a F1 skóre 81,42 %.
|
|
Kardiotachometr
Máca, Kamil ; Číž, Radim (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá možnostmi měření tepové frekvence. V práci je popsáno několik metod měření tepové frekvence. Cílem práce je navrhnout bateriově napájený kardiotachometr s rozsahem 30-240 tepů/min a signalizací vybité baterie. Kardiotachometr využívá k měření tepové frekvence detektor R vlny. Práce se zabývá návrhem blokového schématu, obvodového zapojení, plošného spoje a výpočtem součástek kardiotachometru.
|
| |
| |
|
Měření tepové frekvence
Jiřík, Ondřej ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá měřením parametru tepové frekvence. Jedním z cílů práce je shrnutí metod pro měření tepové frekvence, z jakých veličin je možné tepovou frekvenci odvodit a následně vyhodnotit. Zabývá se i přesností tohoto parametru. Jsou zde popsány základní vlastnosti použitelných snímačů a to z hlediska citlivosti na pohyb. V práci je vypracován návrh jednoduchého měřiče tepové frekvence s rozsahem 40-200 tepů za minutu. Pro celé zařízení je proveden návrh desky plošného spoje v programu EAGLE.
|
|
Vliv stresu na schopnosti pilota
Procházková, Hana ; Chlebek, Jiří (oponent) ; Šplíchal, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá měřením stresu pilota v reálném provozu. Je stanovena obecná metodika, podle které by se mělo při měření stresu postupovat. Následně je tato metodika aplikována a ověřena v praxi na žácích letového výcviku a pilotech. Výsledky ukazují, že s postupným sbíráním dat by tato metodika mohla přispět k dlouhodobému záměru, a to stanovení hranice únosné míry stresu a pomoci tak zefektivnit letecký výcvik.
|
| |
|
Mobilní systém pro monitorování sportovní aktivity
Maleňák, Filip ; Čížek, Martin (oponent) ; Rozman, Jiří (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je rozbor metod používaných při monitorování aktivit sportovců a popis odpovídajících technických řešení se zaměřením především na sledování tepové a dechové frekvence. Je předloženo technického řešení pro monitorování vybraných biologických parametrů prostřednictvím volně dostupných HW a SW nástrojů. Navržený systém umožňuje monitorování sportovní činnosti pomocí mobilního telefonu s operačním systémem iOS.
|
|
Analýza kauzálního vztahu mezi kardiovaskulárními signály
Tiurina, Mariia ; Kolářová, Jana (oponent) ; Svačinová, Jana (vedoucí práce)
Neinvazivní vyhodnocení správné funkčnosti kardiovaskulárního systému lze provést na základě detekce baroreflexní aktivity. Daná diplomová práce se zabývá problematikou baroreflexní citlivosti z anatomického, patologického a klinického pohledu. Teoretické znalosti slouží jako předpoklad pro matematický popis vybraných metod detekce citlivosti baroreflexu v časové, frekvenční a informační oblasti V praktické části diplomové práce jsou představeny dvě metody detekce BRS – sekvenční metoda, která je založená na nalezení specifických sekvenci časových řad systolického krevního tlaku a srdečních intervalů, a metoda aplikace bivariantního autoregresního modelu. Obě metody jsou realizované v programovaném prostředí MATLAB. Výsledky testování metod na reálných datech jsou diskutované na závěr.
|
|
Polygrafické měření stresu
Faltýnková, Květoslava ; Kolář, Radim (oponent) ; Bubník, Karel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá polygrafickým měřením stresu. V práci jsou popsány fyziologické projevy vyvolané stresem jako následek lživé odpovědi na položenou otázku a způsoby měření těchto projevů. Je zaměřena hlavně na změnu srdeční frekvence, krevního tlaku, dýchání a kožního odporu. Dále je v práci navrženo blokové schéma polygrafu, popsán průběh měření a jeho vyhodnocení. V práci je také zmínka o detekci lži pomocí EEG.
|